Tichý souboj z pohledu muže
Omlouvám se za pauzu, ale zkoušky teď byly důležitější. Tenhle díl vás snad trochu ukonejší, že se tam nic hrozného nechystá. Tak si ho užijte a zanechte mi komentář :) . . "Otevři pusu a vyplázni jazyk," přikázala mi. Udělal jsem, co po mě chtěla a přitom jí ruce sunul od boků přes pas a ještě výš, než mě zarazila. "Neobtěžujte personál," plácla mě se smíchem přes prsty. Nechal jsem si tedy ještě prohmatat krk a prostě všechno, co Any považovala za vhodné mi zkontrolovat. "Vypadá to s tebou dobře. Řekla bych, že můžeš fungovat bez omezení," usmála se. To byla dobrá zpráva. Být nemocný mě nebavilo. Ještě dřív, než se stihla zvednout a odejít si po své práci, jsem vzal její obličej do dlaní a vášnivě ji políbil. Byla tak překvapená, že se nestihla odtáhnout, jako to poslední dobou dělala častokrát a nakonec se k polibku přidala. "Tohle mi chybělo," usmál jsem se na ni pak. I ona se smála. Pak se uvelebila na pohovku vedle mě a začala si zase číst