Yuiko - povídka

Jelikož moje jediné čtenářky si práve užívají na společné dovolené a až se vrátí domů dostanou šok, že prázdniny tak rychle utekly, mám pro ně malé bolestné v podobě dalšího dílečku. Začínáme se hýbat z místa...konec trochu na zabití, ale to jsou všechny XD Tren mě dovedl až k ubytovně. Když se přesvědčil, že se nikdo nedívá, vzal si ode mě pár polibků a s veselým pohvizdováním odešel do zadní budovy pro služebnictvo, jak to jednou sám označil. Dívala jsem se za ním, dokud nezmizel ve dveřích a přemýšlela o kompromisu, který jsem od něj dnes získala. Domluvili jsme se, že když budeme někde sami, bude se ke mně chovat tak, jako dřív. Musela jsem ho přemlouvat, ale nakonec svolil. Taky slíbil, že mě bude dál učit jeho jazyk a první hodinu naplánoval hned na zítřek. Při té představě jsem si radostně poskočila. Zítřka se snad ani nedočkám!    V pokoji jsem se odlíčila, rozčesala si vlasy a napustila si relaxační vanu. Když jsem se pořádně vykoupala, šla jsem si lehnout. Nechtěla jsem spát,

Tak se vám opět hlásím. Jelikož jsem si na soustředění skřípla sval, měla jsem jednodenní pauzu od trénování, takže jsem vytvářela. Bohužel se mi nepovedo dát to sem před dovolenou, takže je to s týdenním spožděním. Abyste neřekli, je to 16+, nic hrozného :-P.Házím to sem, tak hezké počtení  P.S.: tou scénou v uličce mě inspirovala Jitííík...ještě jednou dík Před ubytovnou jsme chvíli čekaly, než nám přivedli koně. Tren měl jet opět na Dafiné a mě dali nějakého jiného. Opatrně jsem k němu přistoupila. Kůň se ale vzepřel na zadních, vyhazoval kopyty a divoce ržál. Rychle jsem od něj odstoupila a jen tak tak se vyhla pěknému kopanci. Seběhla se skupina lidí, nikdo nevěděl, co si s divokým koněm počít. Jediný Tren si zachoval jasnou hlavu. Vzal mě za loket a vyhoupl do sedla Dafiné. Sám pak opatrně ze strany přistoupil k druhému koni a pak se jediným rychlým pohybem vyhodil do sedla. Kůň se nejdřív chvilku vzpínal, ale Tren se ho nepustil a tak se nakonec uklidnil. Všichni na něj vyjeveně