Yuiko - povídka

Tak se s velkou ostudou po čtyřech měsících hlásím s pokračováním. Doufám, že všechna náročná škola je za mnou a že na povídku teď bude zbývat čas, chuť i energie :). Předem upozorňuji, že jsem se lehce inspirovaa v knize "Dcera čarodějnice". Ale zrovna se mi to příběhu hodí. . . Ráno mě probudilo, jak mi Tren maloval kroužky na zádech. Nezlobila jsem se, že mě budí, jistě nebylo brzké ráno, jinak by si četl nebo dělal cokoliv jiného, čím by mě nerušil. Neotevřela jsem oči, on ale poznal, že už nespím. Přitáhl si mě blíž k sobě a líbal mě, kam dosáhl. Měl měkké rty, kterými laskal mou kůži a mě se to líbilo. "Dneska nevstáváme?" dobíral si mě. "Vychutnávám si, že jsme zase jen spolu. Takže pokračuj," vybídla jsem ho a on mě poslechl. Dál mě líbal a hladil a já spokojeně vrněla jako kotě. Dokázala bych s ním v peřinách strávit celý den, ale znala jsem Trena. Ten už by určitě vstával a měl nějaký program. Takže jsem se ani nezlobila, když jsem zjistila, že m