Druhá část příběhu
Jsem ostuda všech ostud, mám ten díl zase napsaný už nějaký ten pátek, ale vydávám prostě až dnes s tím, že už mám téměř hotové pokračování. Ale to zase bude pár měsíců trvat :D i tak přeji pěkné počtení. . . Z polospánku mě probudil tichý vzlyk. Okamžitě jsem byl plně vzhůru, ale v místnosti nikdo další kromě mě a Anori nebyl. Takže plakat musela ona. "Co se děje, lásko? Ššš," konejšil jsem ji a chlácholivě hladil po vlasech. Neřekla ani slovo, ale jakoby jí stačilo ujištění, že jsem tu s ní, znovu usnula. Já už neusnul, zůstal jsem na hlídce až do rána. Židle byla tvrdá a nepohodlná a já si vybavil, kolik nocí v ní Anori strávila, když mě postřelili a ona mi pak seděla u lůžka. Nebylo to rozhodně nic příjemného. Záda jsem měl celá rozlámaná. Proto jsem vstal, že se alespoň v rámci pokoje trochu projdu. Došel jsem k oknu, kde jsem chvíli pozoroval začínající ranní ruch. "Trene," ozvalo se poplašeně. "Tady jsem, srdíčko," došel jsem rychle k posteli, kde j