Yuiko - povídka

Mám tu pokračování, za jehož konec mě asi nebudete mít moc rádi, ale tak co :D snad to přežiju. Přeji vám pěkné počtení a prosím, nechte mi tu komentář ;). . . Druhý den dopoledne se ozvalo klepání na dveře. Otráveně jsem se courala ke dveřím, myslela jsem si, že už přišli moje chůvy. Bylo pro mě překvapením, když jsem spatřila Airine. "Ahoj, co ty tady?" přivítala jsem se s ní polibky na tvář. "Jsem tu na návštěvě, ale hlavně jdu za bráchou," usmála se. "Airine!" zavolal Tren a v tu chvíli ji už držel v náručí. "Stýskalo se ti?" škádlila ho, ale přitom ho pevně objímala. Asi bych trochu žárlila na jejich vřelé vítání, kdyby to nebyla jeho sestra. Ve skutečnosti jsem si moc přála, aby naše děti jednou měly taky tak pěkný vztah, jaký měl můj Tren s Airine. "Pojď dál," zval ji hned a odvedl ji do obýváku. Trochu mě tak vystrčili ze scény, ale nezlobila jsem se. Odešla jsem do kuchyně připravit kávu a něco malého k tomu. I přes šumění rych

Hlásím se s dalším pokračováním. V dnešním díle jsem se konečně dostala k tomu, co má na svědomí to jejich neustálé napadání. No a samozřejmě musí tomu předcházet nějaká ta omáčka, takže se dnes dozvíte o Trenovi spoustu osobních věcí ;). Jo, ještě, díl je 18+ tak si ho užijte a nechce mi komentář: . . "Vážně si chceš povídat?" ptal se mě trochu rozmrzele, věděla jsem, že on měl v plánu něco naprosto jiného. "Jo, chci si povídat. Napadla mě celá řada otázek, na které bych se tě ráda zeptala," upřesnila jsem to. "Zase otázky?" zeptal se zděšeně. "Přesně tak, zase otázky. Ještě toho o vás tolik nevím, pane," zavrněla jsem. Tren se pohodlně uvelebil a čekal, kterou otázku položím jako první. "Začneme těmi složitějšími," pronesla jsem a on nejdřív trochu vytřeštil oči a pak si odevzdaně povzdechl. "Jednou jsi mi říkal, že jsi nikoho nenechal dotýkat se ti křídel jen tak, že?" začala jsem. Přikývl. "Ty jsi byla první," d

Tak, omlouvám se za zpoždění s dílem, ale nějak jsem to nezvládla. teď jsem ovšem inspirovaná až nad hlavu, tak snad to půjde lépe. Přeji příjemné počtení a nechte mi komentář: 18+ . . (Martin) Druhý den ráno jsem seděl u stolu společně s Trenem a oba jsme čekali, která z našich poloviček přijde dolů jako první. Včera to ve vinárně dost rozjely, nepochyboval jsem o tom, že budou mít obě pěknou kocovinu. Já jsem byl nejdřív trochu naštvaný, že se Mia takhle opila, ale když jsem viděl, s jakou oddaností se Tren postaral o Anori, jak ji odvedl domů, kde ji uložil a vůbec nic po ní nechtěl, usoudil jsem, že tohle bylo přesně to, o čem Mia mluvila. A tak jsem tedy seděl naproti Trenovi a čekal. Kroky se jako první ozvaly z jejich ložnice "Dobré ráno," pozdravil ji Tren. "Ahoj, zlato," objala ho Anori kolem krku. "Tak jak je?" ptal se. "K nevíře, je mi docela dobře," pokrčila Anori rameny. Pak odešla do kuchyně a všem nám připravila snídani. "Bude