Příspěvky

Je na čase mu odpustit

Obrázek
Všechno nejlepší k narozeninám, Kuroki! Myslím, že tento díl se ti bude líbit. Bylo pozdní odpoledne a já seděla ve své ordinaci. Naproti mně seděl Dante a chtěl znát odpovědi, které jsem mu nechtěla dát. Ptal se na Trena, jak to teď spolu máme a já sama byla naprosto neschopná určit, co vlastně chci. Dneska ráno jsem Trena opět seřvala za to, že jsem ho podezřívala z nevěry. A on se mi nepřiznal, ale ani se nijak zvlášť nebránil. Jen řekl, že by mě nikdy nepodvedl. „A řekl ti tedy kam chodí?“ zeptal se Dante nahlas a dal mi tak najevo, že moje myšlenky nejsou soukromé. Občas jsem zapomínala, že na něj naše obrana nefungovala. „Nezeptala jsem se. Práskla jsem za sebou dveřmi a odešla do školy,“ zamumlala jsem. Dante si unaveně promnul spánky a vypadal, že mi dá kázání, když se bez klepání rozrazily dveře a dovnitř vletěl rozčilený Patrik. „Už toho mám tak akorát dost Anori. Kdy hodláš vzít Trena zpátky na milost? Kdy mu hodláš odpustit? Tohle je naprosto neúnosná situace!“ zahřměl. Se

Hořkosladké

Obrázek
Hlásím se s pokračováním. Stejně jako jsem minule vydala téměř na Valentýna, teď jsem to málem stihla k MDŽ. Doufám, že jste si nemysleli, že to budou mít tak jednoduché. Pěkné počtení. To ráno bylo hořko-sladké, a to z mnoha důvodů. Probudila jsem se v náručí muže, kterého jsem bezmezně milovala a zároveň na něj byla neuvěřitelně naštvaná za to, jak se ke mně celé ty dva měsíce choval, jak mě ignoroval. Že mi nevěřil a prakticky mě nenáviděl. Že na mě zapomněl, i když tentokrát to nebyla tak úplně jeho vina. Za to nejspíš mohla jedna z mých sester čarodějek. Včera jsem nechala své srdce, aby mě řídilo namísto mozku. A skončila jsem mu v náručí jako poslušná snoubenka po obyčejném „Omlouvám se“. Hořko-sladké proto, že Tren teď sice věděl, že je mezi námi nějaké pouto a mohla jsem se přestat obávat toho, že mi odejde za jinou, ale vůbec nic o mě nevěděl. A ne že by se zrovna snažil něco zjistit. Ano, ano já vím. Kdy to měl zjišťovat, když se mu jeho pocity vrátily dnes v noci? No možná

Jiskra naděje

Obrázek
Vydávám téměř k Valentýnu. Pěkné počtení. Jen se nenechte zmást! :D Když bylo po bitvě, rozhlédl jsem se ztichlým bojištěm. Vyhráli jsme, i když to nebylo pro druhou stranu nijak zdrcující. Tohle místo nebylo strategicky důležité. Bylo důležité pro čarodějky, proto jsme měli za úkol ho pro ně získat zpět. Nepřítel tomu rozhodně nedával všechno, neplýtval na nás silami a jakmile zjistili, že získáváme převahu, prostě to vzdali a utekli. Anori se mi hned potom omluvila a odešla pomáhat zdravotníkům s ošetřováním zraněných. A já odešel za generálem Kadashi, abych mu pomohl s velením a třeba se něco dalšího přiučil. Generál samozřejmě hned využil příležitosti, aby se mě zeptal, co měl znamenat ten rozhovor s Ragarem. Neochotně jsem mu ve zkratce podal, co se teď děje a čím si procházíme. Vypadal překvapeně, a i on mi potvrdil, že s vyvolenou žiji jako se svou snoubenkou. Prý jsem ji takto i oficiálně představil před ostatními veliteli a jejich manželkami. Nekomentoval jsem to. Sice jsem by

Hlavně nepodlehnout!

Obrázek
Užijte si dnešní díl. Můžu říct jen tolik, že konečně Ragar udělá něco užitečného pro naše hrdiny :P (Tren) Uběhl týden od té doby, co jsem se probudil v nemocnici a všichni v mém okolí se mě pokoušeli přesvědčit, že mám poměr s naší vyvolenou. Ta v současnosti bydlela v mém domě, protože mi to tak Dante nařídil. Já si byl ovšem naprosto jistý, že jsem tu dívku nikdy dřív neviděl, nic jsem s ní neměl a rozhodně jsem k ní necítil žádné spojení, které by měl mít meertalen ke svým svěřencům. A přesto mi všichni tvrdili opak. Dokonce i Dante. Do háje já to snad vím nejlépe, jestli nějaké spojení cítím nebo ne! Byl jsem přesvědčený, že se mě naše vyvolená snaží získat, a proto zmanipulovala všechny kolem mě, aby mě neustálými připomínkami doháněli k šílenství. Vlastně ne, k šílenství jsem se doháněl sám. Moje duše totiž také věřila tomu, že mám k vyvolené silný citový vztah. Můj rozum se mě snažil udržet nohama na zemi. Jenže to bylo vyčerpávající. Bylo to, jako kdybych měl uvnitř hlavy je