Ještě poslední iluze
Nesu pokračování. Jako fakt ostuda, neschopná vydávat. Tak doufám, že se bude líbit :) (Anori) Na celé té situaci se mi něco nezdálo. Sledovala jsem, jak všichni opustili stan. „Anori, Anthony má pravdu. Odpočiň si. Viděl jsem, kolik moci jsi použila. A…děkuji,“ promluvil na mě Dante. „Není za co. Ale přijde mi na tom Ragarově zatčení něco divného. Půjdu také. Jen vezmu Trenovi čistou košili,“ zavrtěla jsem hlavou, sebrala jednu bílou košili, kterou jsem tu Trenovi nechávala pro jistotu, a vyšla v Danteho doprovodu ven. Kotník mě začínal nepříjemně pálit, ale měla jsem pocit, že tohle je důležité. Že pokud začnu řešit svůj kotník, stane se něco mnohem horšího Trenovi. A takové pocity v mém případě nebývaly jen tak. Rozhodla jsem se, že kotník ještě chvíli počká. Tren byl rozhodně důležitější. „Máš na mysli něco konkrétního? S tím zatčením?“ promluvil na mě cestou Dante. „Možná, ale musím si to ověřit. Jen buďte připraven, možná bude potřeba urychleně zasáhnout. Máme v táboře čarodějn