Yuiko - povídka

Tak se po pauze (11 dní není zase až tak strašná doba XD) konečně hlásím s dalším pokračováním. Jak už název napovídá, na někoho něco praskne, ale na koho a co? To se dozvíte, když se začtete do mého výtvoru. Přeji příjemné počtení, nechte mi komentík a už kvůli vám se modlím, aby mi další pokračování netrvalo tak dlouho, ale vážně není moc času: . . "Lásko, držíš ho špatně," ozval se za mnou Tren a vzal mi malého Tima z ruky. "Musíš ho takhle podepřít a dávat pozor na hlavičku," vysvětloval a přitom ho zručně oblékal. "Kde jsi se to takhle naučil?" ptala jsem se překvapeně a vzala si od něj Tima zpět do ruky. "Airine je přibližně o 200 let mladší než já," připomněl mi. Jen jsem se pousmála. "Nechápu, jak to Airine zvládá," povzdechla jsem si unaveně a snažila se Tima ukolébat v náručí. "Neboj, už to nebude dlouho trvat," lípnul mě na tvář. Houpala jsem ho dlouho, dokud opravdu neusnul. Opatrně jsem ho položila do postýlky a p

Hlásím se s dalším pokračováním. Jelikož mě nemilosrdně přepadla nějaká chcípavka, ukončila jsem trápení našich hrdinů už v tomto díle, jinak jsem plánovala to trochu protáhnout (fakt díky bacile, všechno zkazíš XD). Přeji příjemné počtení, užijte si díl a nechte mi nějaké pěkný dlouhý komentář: . . Cestou domů jsem si marně lámala hlavu, jak to provést. Ono se to lehko řekne, ale jak mu mám dokázat, že on je ten muž v našem vztahu? Já kašlu na svojí hrdost, hlavně když se mi nepředře. Má někdo nějaký nápad? Mě totiž právě došly. Ještě jsem nějakou dobu stála před vchodovými dveřmi a čekala na nějakou spásnou myšlenku. Nic. Asi budu muset vařit z vody. Než jsem stihla vzít za kliku, dveře se otevřely samy a naproti mně vyšel Teruo. Pozdravili jsme se a on si pokračoval svojí cestou. Vešla jsem dovnitř. Tren akorát vycházel po schodech nahoru do pokoje. "Ahoj," zavolala jsem za ním. Otočil se a svoje rty donutil k úsměvu. "Ahoj,". "Viděla jsem odtud jít Te

Sice nevím, jak jsem to dokázala, ale doklepala jsem další díl a můžu ho tedy rovnou vydat. Už předem předesílám, ženázev dílu je zcela oprávněný, takže si asi dokážete představit, co se bude dít. Přeji příjemné počtení a za komentíky budu vděčná: . . Zlehka jsem se opírala o Trena, který stál za mnou a čekala, až se ten mladý člen Bratrstva rozhodne, jestli jsem testem prošla nebo ne. Nebyla jsem nervózní, neudělala jsem žádnou chybu a ani on nenašel nic, na čem by mě nachytal. Trochu pozorněji jsem si ho prohlédla. Musel být opravdu hodně mladý, řekla bych, že mladší než Tren, bylo to vidět z jeho vystupování. Byl i docela hezký, jeho postavu jsem ale přes volný plášť jen těžko mohla nějak odhadnout. Tren mě políbil na rameno, nejspíš tušil, že si toho mladého prohlížím a snažil se tedy moji pozornost stáhnout k sobě. Natočila jsem hlavu a jen letmo ho lípla na tvář. Nechtěla jsem moc provokovat, Bratrstvo mohlo trest odpustit stejně snadno, jako ho znovu uložit a já rozhodně n