Shánění svědků
Nesu pokračování! :) Tu noc jsem nespala. V hlavě se mi neustále přehrávaly nejrůznější scénáře, které se mohly přihodit. A všechny pro mě byly zdrcující. Nevěděla jsem, jak z téhle situace ven. Tren si stál tak pevně za tím svým pitomým nápadem, že se nechá potrestat místo mě. Věděla jsem, že u něj čarodějky nebudou váhat s nějakým přísným trestem. V nejlepším případě ho vyhostí jen na omezenou dobu. V horším případě napořád. A na tu nejhorší možnost bylo příliš bolestivé i jen pomyslet. Tu bych ale nikdy nedopustila. A Dante také ne. Musím si s ním promluvit. On jistě uzná absurditu Trenova jednání! „Neuzná. Bude se mnou souhlasit a ty to víš,“ zamumlal vedle mě Tren. Očividně ani on nespal a probíral se mi v hlavě. Nejdřív jsem se chtěla naštvaně uzavřít, ale pak jsem si vzpomněla na naši dohodu, že naše mysli nám budou k dispozici neustále, a taky na fakt, že mě má ve své hlavě pořád, kdežto on mi většinou dopřává soukromí. Neměla jsem právo se zlobit. „Jsi jeho kmotřenec. Nenechá