Yuiko - povídka

Tak se hlásím s pokračováním. Je trochu později, než jsem půvdně plánovala, ale zdržela mě volba bakalářky. Pokusím se vydat pokračování co nejdříve. Tak přeji příjemn počtení. . . Jak jsem si včera všechno srovnala v hlavě, najednou se mi výborně spalo. Vstala jsem o dost později než obvykle, ale cítila jsem se výborně odpočatá. Připravená čelit dnešnímu rozhovoru, který mě opět emocionálně vyčerpá. Moje povaha nebyla na takové emoční bomby stavěná. V kuchyni jsem si nabídla pár koláčů, co pekla Juana, pobalila jsem věci, které jsem přinesla Trenovi z našeho domu a vyrazila do nemocnice. "Ahoj Anori, vypadáš o moc lépe, než jak jsi vypadala ty poslední dny," pochválil mě Teruo, kterého jsem potkala v nemocniční recepci. Zdržela jsem se tedy ještě dalších pár minut rozhovorem s ním, kdy mi říkal všechno ohledně Trenova zdravotního stavu za poslední hodiny. "Je divné, že ty hodnoty klesají. Na nic si nestěžuje a při poslední kontrole vypadal celkem zdravě," dumal Ter...

Tak se po delší odmlce opět hlásím s pokračováním. Jde mi to čím dál hůř a pomaleji, to je asi tím, jak stárnu :D. I tak ale doufám, že si dnešní díl užijete, budu radostný ale smutný zároveň, jak už to tak bývá. Přeji pěkné počtení: . . Juana s Airine a Nikem si povídali do pozdních nočních hodin, já šla spát o dost dříve. A ze stejného důvodu jsem také vstala jako první a nepozorovaně se dostala ven z domu. Neobtěžovala jsem se prosit Airine o nějaké šaty, celkem mi vyhovovalo nosit Trenovo oblečení. V nemocnici si mě hned odchytil Teruo, věnoval mi jeden svůj bílý lékařský plášť a požádal mě, abych šla s ním. Do papírů mě zapsal jako externí studentku a já se tak stala Trenovým oficiálním lékařem ještě spolu s Teruem a jedním dalším. "To kdyby s tebou někdo měl nějaký problém. Takhle u něj můžeš sedět celé dny a noci," mrkl na mě. "Děkuju Teruo, to je od tebe moc milé," usmála jsem se na něj. "Tak ho pojďme zkontrolovat. Celou noc byl pod dohledem toho druhé...