Všechno nejlepší k narozeninám, Kuroki! Myslím, že tento díl se ti bude líbit. Bylo pozdní odpoledne a já seděla ve své ordinaci. Naproti mně seděl Dante a chtěl znát odpovědi, které jsem mu nechtěla dát. Ptal se na Trena, jak to teď spolu máme a já sama byla naprosto neschopná určit, co vlastně chci. Dneska ráno jsem Trena opět seřvala za to, že jsem ho podezřívala z nevěry. A on se mi nepřiznal, ale ani se nijak zvlášť nebránil. Jen řekl, že by mě nikdy nepodvedl. „A řekl ti tedy kam chodí?“ zeptal se Dante nahlas a dal mi tak najevo, že moje myšlenky nejsou soukromé. Občas jsem zapomínala, že na něj naše obrana nefungovala. „Nezeptala jsem se. Práskla jsem za sebou dveřmi a odešla do školy,“ zamumlala jsem. Dante si unaveně promnul spánky a vypadal, že mi dá kázání, když se bez klepání rozrazily dveře a dovnitř vletěl rozčilený Patrik. „Už toho mám tak akorát dost Anori. Kdy hodláš vzít Trena zpátky na milost? Kdy mu hodláš odpustit? Tohle je naprosto neúnosná situace!“ zahřměl. Se...
Tak se vám opět hlásím s dalším dílkem. Protože tamten byl opravdu hroznš useknutý (uznávám), napsala jsem tenhle super dlouhý díl, aby se mi do něj všechno vešlo. Doufám, že si čtení užijete a necháte mi tu komentík: Meerlaten, nejčastěji muž, má chránit své svěřence přes scestím. Aby mu tento velmi nelehký úkol byl usnadněn, dostal do vínku pár vlastností, které mu to usnadňují. Dokáže číst jejich myšlenky, s určitou jistotou ví, kde se nachází a také má cosi, nazvěme to vizí. Když se jeho svěřenci stane něco velmi, ale opravdu velmi špatného bude mít jakési vidění, které mu napoví, že je něco špatně a on by se měl pídit po tom, co je špatně. A přesně takový pocit mě probudil. Okamžitě jsem vyskočil na nohy a sháněl se po Anori. V pokoji nebyla, vyběhl jsem tedy na palubu, ale i tam jsem ji hledal marně. Když ostatní zpozorovali moje zběsilé pátrání, přidali se. Ale ani v takhle vysokém počtu jsme ji na lodi nenašli. Co nepochopila na tom, že nemá nikam chodit sama? Kde ji ta...
Takže, už podle nadpisu vm je jasné, jak se nám bude náš malý spor dále vyvíjet. Přesto vám přeji krásné počtení a své věrné čtenářce Kuroki pevné nervy a výdrž (ty víš o čem mluvím XD). A ještě upozornění, díl je 18+. Opravdu nevím, jak budu mít čas vydávat další díl, mám toho teď moc, ale bud se snait co nejdříve. Nechte mi komentík: Přišel za mnou do obýváku, ve tváři naprosto nečitelný výraz. "Ty jsi to věděla?" zeptal se mě přímo. Sklopila jsem oči a přikývla. Nepřišel žádný výbuch vzteku, na který jsem byla připravená. Beze slova se otočil a odešel. Ani za sebou nepráskl dveřmi, byl naprosto v klidu. Tak proč mi to sakra přišlo tak divné? Proč bych byla radši, aby mě seřval? Navečeřela jsem se, vykoupala a nakonec úplně unavená zapadla do postele. Tren za mnou za celý večer nepřišel, ale byla jsem příliš unavená na to, abych to nějak řešila. To až ráno. Zjistila jsem, že přespal v obýváku na gauči, celý den se mi poctivě vyhýbal, a když už se mnou musel přijít do styku,...
Komentáře
Okomentovat