Miluji tě

No malé upozornění tenhle článek je +18, tak to respektujte a když ne, tak si pak nestežujte, že jste to nevěděli. Jinak přeju pěkné počteníčko a pokusím se sem hodit hned pokračování, aby jste mě nezabili XD

Dopadla jsem docela tvrdě, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Jedinou věcí na kterou jsem dokázala myslet, byl tenhle okamžik a hlavně muž, o kterém jsem věděla, že ho miluji, a který si právě sedl ke mně a v očích mu hořely plamínky nedočkavosti. Rozepnula jsem si mikinu a chtěla si ji sundat, ale on mě zastavil "Já sám!" řekl a začal ze mě oblečení přímo strhávat. Musela jsem se smát, protože mi připadal jako malé dít, které se nemůže dočkat až dostane svojí oblíbenou hračku. Nechtěla jsem být pozadu, takže jsem mu začala rozepínat košili. Moc mi to nešlo, ale nakonec jsem si s těmi malými knoflíčky přeci jen poradila. Pro změnu on měl zase problémy s mojí podprsenkou, marně hledal zapínání vzadu. "Ve předu lásko"zašeptala jsem mu do kůže na krku kde jsem ho právě líbala. "Aha, díky" řekl s úsměvem a v tu chvíli jsem ji na sobě neměla, cítila jsem jen jeho prsty, které mi kroužily po obvodu prsou. Byla jsem tak vzrušená, že mi bradavky ztvrdly hned. Trochu jsem zčervenala, protože moje tělo dávalo Trenovi najevo, že ho chce, víc než bych si přála. Určitě z toho musel poznat, že jsem v tomhle oboru ještě nezkušená, ale očividně mu to nevadilo. Jazykem mi laskal bradavky, i když už neměly jak víc ztvrdnout, přitom mi rukama rozepínal jeany a začal mi je stahovat. Chtěla jsem mu pomoc, takže jsem se nadzvedla, aby je mohl rychleji sundat. Přitom jsem se ale otřela o jeho rozkrok a ucítila, jak se jeho mužství probírá k životu. Rozhodla jsem se tedy, že mu uvolním cestu a rozepnu mu kalhoty. Pásek mi ale dělal trochu problém. Rezignovaně jsem si povzdechla. Cítila jsem, jak se jeho rty roztáhly do úsměvu a mě bylo jasné, že se mou nezkušeností královsky baví. Kousek se ode mě odtáhl a rozepl si kalhoty sám. Teprve teď jsem si všimla, jak perfektně vypracovaná jeho postava. Užasle jsem se posadila a přejela mu rukama po svalech na břiše. Pomalu jsem se naklonila a začala ho líbat na prsa. On mě mezitím hladil po zadečku a líbal do vlasů. Instinktivně jsem mu políbila bradavku a jemně za ni zatáhla. Připadala jsem si trapně, protože jsem absolutně nevěděla, jak to mám dělat. Jeho tichý, slastný sten mě ale přesvědčil, že to dělám správně. Cítila jsem, že vlhnu, měl ode mě mokré celé stehno, ale vlastně si za to mohl sám, protože mě jím dráždil. Přitáhl si mě blíž "Jsi připravená?" zeptal se a zavadil mi rty o ušní lalůček. Nebyla jsem schopná vydat ze sebe hlásku, takže jsem přikývla. Pomalu ze mě sundal i poslední zbytky oblečení a posadil se se mnou. Věděla jsem, co chce dělat. O téhle poloze se říkalo, že pomůže prvnímu sexu. A u mě byl první. Přišlo mi, že si to uvědomuje, a proto trochu zpomalil, když cítil jak jsem ztuhla. Samozřejmě jsem věděla, že to bude možná bolet, ale když to teď mělo přijít, dostala jsem strach. "Uvolni se." zašeptal. Teprve teď jsem si uvědomila, že mu zarývám prsty do ramene. Povolila jsem sevření a v tu chvíli jsem cítila jeho prst, jak proniká dovnitř. Zachvátil mě neznámý, ale nádherný pocit. Políbila jsem ho pod čelist a on to bral jako povel, aby přidal ještě jeden. Neubránila jsem se hlasitému výdechu. Jedním pohybem zbavil i sebe posledního oblečení a já chvíli ohromeně zírala na jeho nádherné mužství. Přitiskla jsem se k němu ještě blíž a čekala. Jak do mě pronikal, necítila jsem žádnou bolest, na kterou jsem byla připravená. Prostupovala mnou taková rozkoš, která se ani nedá popsat. Tren mě trochu nadzvedl a zase posadil. Projela mnou další vlna vzrušení a já se začala pohybovat sama. Dusila jsem svoje vzdychy o jeho rameno, zatím co on se těmi svými nijak netajil. Začala jsem přidávat na rychlosti, jak jsem cítila, že už se to blíží. Ani Tren už nevydržel sedět na místě a pohyboval se spolu se mnou, čímž moje vzrušení ještě vystupňoval. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už to nevydržím, se jeho tělo napjalo a oba jsme společně vyvrcholili. Poslední výkřiky byly udušeny v horoucím polibku. Unaveně jsem si kolem něj omotala ruce a položila mu hlavu na prsa. "Miluju tě" řekla jsem mu a on mě políbil do vlasů. "Miluju tě" zašeptal a kolébal mě v něžném objetí.

*****

Seděla jsem na zadním sedadle auta a oblékala se. Už jsme byli skoro zpátky ve městě a já pořád nemohla najít tričko. "Zkus se podívat pod zadní sedačku" poradil Tren a nesnažil se skrýt svůj úsměv. "Moc se nesměj, kdybys to ze mě tak nestrhal, tak by teď leželo někde mezi ostatními věcmi" odpověděla jsem mu na to a konečně ho našla. "Škoda" pronesl, když se díval jak si to tričko oblékám. Chtěla jsem mu na to něco říct, ale místo toho jsem si všimla, že tu neleží ani moje mikina. "Sakra, kde mám zase mikinu?". Tentokrát už to Tren nevydržel a začal se hlasitě smát. Zatvářila jsem se nešťastně. "Pojď sem" chlácholil mě a pohladil mě po tváři hned, jak jsem se k němu dostatečně naklonila. Copak se na něj můžu zlobit? Přelezla jsem si na přední sedadlo a našla na něm svojí mikinu. "Házel si to dost daleko" poznamenala jsem, a i když jsem chtěl, aby se červenal on, začervenala jsem se já. "To víš musel jsem si pospíšit, aby sis to nerozmyslela" odpověděl s úsměvem a dokonale mi tak sebral vítr z plachet. Vzpomínala jsem, jak bych mu to mohla vrátit, ale místo toho jsem se při těch vzpomínkách jen červenala. Tren na mě užasle zíral "Proč se červenáš?" zeptal se a znovu mě pohladil. Zavrtěla jsem hlavou, ale nakonec jsem podlehla jeho prosbám a řekla jsem, že příčinou mého ruměnce jsou vzpomínky na dnešní odpoledne. "Já to nechápu" řekl po chvilce přemýšlení "proč ti to připadá trapné a červenáš se při tom?" ptal se znovu. Věděla jsem, že mu stejně moc dlouho neodolám, takže jsem odpověděla "Určitě sis všiml, že to pro mě bylo…." nedopověděla jsem. "poprvé" dokončil za mě povzbudivě Tren a ujistil ve mně domněnky, že to poznal už předtím. "No a takže jsem samozřejmě nevěděla a ještě teď nevím…jak to…udělat…správně" dostala jsem ze sebe nakonec, oči upřené na svoje ruce. Tren se ke mně pomalu naklonil a zašeptal "Byla jsi skvělá, vedla si opravdu dobře. A můžeš se pochlubit, že máš za sebou úspěšně zvládnutý sex v autě, který dělá problémy i mnohem zkušenějším párům." "To je hlavně díky tobě a nech toho už." Utnula jsem tohle téma a schovala si obličej do dlaní, dokud jsem neměla jistotu, že jsem svůj výraz naprosto ovládla. Znovu se zasmál, ale už mlčel. Viděla jsem na něm, jak v sobě přemáhá nutkání něco na to odpovědět, ale zatím se držel docela dobře. "Tak co teď?" zeptal se mě. "Mohl bys mě odvézt do hotelu? Potřebovala bych se osprchovat" na to poslední slovo jsem dala důraz a on se znovu rozesmál. ,,Rozkaz!" řekl stále se smíchem a zahnul do ulice vedoucí k našemu hotelu. Zastavil, ale nevypnul motor. "Ty ještě někam jedeš?" zeptala jsem se zmateně. "No než jsem se začali věnovat něčemu jinému, měl jsem v úmysl něco zařídit, pamatuješ?" "A jo, vlastně. Tak si to užij." Řekla jsem a chtěla vystoupit. "Anori" zavolal na mě Tren. Otočila jsem se "No?" "Na něco jsi zapomněla." Řekla a naklonil se aby mě vášnivě políbil. Když se odtrhl, znovu se pohodlně usadil za volant a čekal až vystoupím. Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala rychle z auta vyskočila. Před vchodem jsem se ještě otočila abych mu zamávala a vyběhla schody do našeho pokoje. Když jsem se tam konečně dostala, věřte mi 3. patro je dost vysoko, hned jsem vletěla do sprchy a pustila na sebe horkou vodu. Stála jsem tak dlouho a klidně bych tam ještě nějakou chvilku vydržela, kdyby nedošla teplá vody. Tenhle hotel taky pořád šetří. Otráveně jsem tedy vylezla z vany a zabalila se do ručníku. Neměla jsem co dělat, takže jsem si začala sušit vlasy fénem, což normálně nedělám. I přes hlukot fénu jsem ale uslyšela nějaký hluk. Znělo to jako bouchnutí dveřmi. Šla jsem se podívat, co to bylo. V celém pokoji ale nikdo nebyl. Pomalu jsem se otočila a vyjekla leknutím. Přede dveřmi do koupelny byl někdo, nebo spíš něco, co jsem nikdy předtím neviděla. To malé stvoření mělo zvláštní mosaznou barvu. Krčilo se to na čtyřech nohách a když jsem si lépe prohlédla, připomněl mi chrliče u upířího chrámu v Rumunsku, kde jsem byla minulé léto. Na rozdíl od těch soch, tohle se hýbalo a kulilo to na mě svoje veliké červené oči. Stála jsem tak jak přimražená, neschopná se pohnout. To stvoření se přiblížilo. "Ty jsi Anori, viď?" zasyčelo to podivně. Vyděsilo mě mé jméno, jak mě to může znát? Pomalu jsem přikývla. "Škoda jen, že zrovna ty si ta vyvolená." Pokračoval zase a pomalinku se ke mně přibližoval. "Víš, přišel jsem tě zabít, doufám, že se mi nebudeš moct bránit, všem to usnadníš." Tahle slova mě nastartovala. Začala jsem pomalu couvat "A proč bych se neměla bránit?" zeptala jsem se třesoucím hlasem. "Když se mi to teď nepovede, bude muset Mia opět trpět." Proboha, jak zná Miu? Jak ví, co se jí stalo a proč by to mělo být kvůli mně? Vůbec mi to nedávalo smysl. "Proto doufám, že mi to usnadníš." Dokončil ten tvor a zase se ke mně kousek přiblížil. Chtěla jsem z něj dostala, takže jsem si dodala odvahy a zeptala se "Vždyť ani nevíš, kde je. Jak bys ji chtěl najít?" "To máš pravdu." Připustil pomalu "ale co kdyby místo ní trpěl Tren? Jednou už za tebe život málem položil. Věřím, že by to rád udělal znovu." Nechápavě jsem na něj pohlédla. "Copak jsi si nikdy nevšimla té jizvy, co má na lýtku? Ta je kvůli tobě." Řekl s úšklebkem, protože věděl, že tohle zase ranilo mě. "Ale proč?" zeptala jsem se. Pochopil mou otázku, protože hned odpověděl. "Protože jsi vyvolená. A to se nám nelíbí." Vyvolená? Ale jak? K čemu? A kým? A proč zrovna já? "Komu nám." Zeptala jsem se znovu, protože jsem prostě musela znát všechny podrobnosti. "Jen tu s tebou plýtvám čas." Zavrčel. Asi jsem se zeptala na něco, co mi nesměl říct. Přesně takhle vždycky reagoval Tren, ale o poznání něžněji. Ten tvor vytáhl drápy a nakrčil se ke skoku, aby ukončil můj život. Odrazil se a já hleděla vstříc smrti.