Taneční

Tak, díky hozné nudě ve školu a necnuti dělat domácí úkoly, se vám můžu hlásit s dalším dílem. tak sipěkně počtěte a nechte mi komentář. Jinak s dalším dílem uvidím, nic neslibuju:

Seděla jsem s Hayem na tréninkovém placu a čekala, až přijde Dante. "Sakra dnes bude náročný trénink" zasténal vedle mě najednou Hay. "Proč?" otočila jsem se na něj. "Támhle jde táta s Anthonym a oba mají na sobě jen krátké oblečení. Dnešek nepřežijeme" pronesl s takovou vážností, že jsem se musela zasmát. Pak jsem se podívala stejným směrem jako on. Se zájmem jsem si prohlížela Trena. Měl na sobě světlé kraťasy do půli stehen a bílou košili bez rukávů. Vážně měl vždycky takhle vypracované paže a nohy? Vedle něj šel Dante oblečený skoro stejně, jen kraťasy měl tmavší a delší.
   Dante hned přiřadil Trena k Hayovi a sám začal se mnou. Rozcvičili jsme se a pak začal opravdu náročný trénink, přesně jak Hay předpovídal.
   Musela jsem uznat, že mi to dnes docela šlo. Danteho kouzla jsem odrážela
v dostatečné rychlosti. Vyslaná kouzla jen občas zasáhla Trena, který hned vyslal něco na oplátku. Nejdřív jsem mu na to chtěla něco říct, ale Dante mě nenechal. Když se to stalo ještě několikrát, pochopila jsem, že zkouší moje reflexy.
   "Končím! Už nemůžu" řekla jsem a rezignovaně jsem si sedla na zem. Dante na poslední chvíli zastavil svoje kouzlo mířené na mě. "V bitvě si ale nemůžeš sednou a přestat" káral mě. "Já vím, ale vážně už nemůžu. Prosím, chvilku pauzu" oddychovala jsem. Hay se svalil vedle mě a nevypadal, že by se měl ještě dneska zvednout. "Ona vypadá líp, ty jí šetříš" obvinil mě. "To není pravda" bránila jsem se. "Cvičím s ní stejně, jako jsem cvičil s tebou" ozval se Dante. "V tom případě se mě támhleten snaží zabít" ukázal prstem na Trena, který neskrýval svůj škodolibý úsměv. "Tohle dělá naschvál. Koukni jak provokuje. Nechápu jak to dělá" pokračoval. "Co?" zeptala jsem se já i Tren najednou. "Brání moje i tvoje kouzla, vysílá je na mě i na tebe a stejně se mi tady ještě směje a není ani udýchaný." Souhlasně jsem přikývla. "Trénink, jen trénink" objasnil nám úsměvem. "Buď rád, že můžeš trénovat právě tady s Anthonym. Má víc zkušeností, než kdokoliv s vyšší úrovní, než má on sám" poplácal Dante Trena po zádech. "Zase to nepřehánějte" smál se Tren a sedl si za mě. Zezadu mě objal, položil mi hlavu na rameno a šeptal, jak skvěle mi to dneska šlo.
   "Hele vy dvě hrdličky. Vstávat!" napomenul nás Dante s úsměvem. Tren hned vyskočil na nohy a já otráveně zasténala. Pomohl mi vstát a dovedl mě na moje místo, aby mohl začít další teror.
   Skončili jsme až pozdě odpoledne. Dante se usmíval, Tren byl mírně zadýchaný, ale i tak si udržel úsměv na tváři a my s Hayem byli úplně mrtví a uřícení. Sedla jsem si na trávu za cvičební plac a Hay ležel vedle mě. Tren si po chvíli přisedl ke mně a Dante, když nás viděl, se k nám taky přidal. "Jestli tohle bude i zítra, tak nepřijdu" stěžoval si Hay. "Zítra už to tak náročné nebude. Dokázali jste, že máte na to bojovat. Teď už bude trénink tak, jako dřív" ujasnil to Dante. Oba jsem si oddechli. "Málem bych zapomněl. Anori, ty máš zítra místo tréninku hodinu tance. Taky se to musíš naučit. Bude tě učit náš nejlepší učitel" informoval mě. Jen jsem si povzdechla. "Anthony tam půjde s tebou" uklidňoval mě. "Dobře" souhlasila, i když jsem byla přesvědčená, že soukromé hodiny od Trena by mi bohatě stačily.

*****
"Anori pojď už" klepal mi Tren na dveře od koupelny. "Vážně tam musíme?" ptala jsem se dneska už asi po desáté. "Ano, musíme" odpověděl Tren už mírně netrpělivě. Měla jsem mít hodinu tance, ale vůbec se mi tam nechtělo. Neměla jsem totiž tancovat s Trenem, ale s nějakým klukem, který se taky učil tančit.
   Konečně jsem vylezla z koupelny. Tren na mě chvíli zíral a pak se opatrně zeptal: "Kdo ti dal ty šaty?" Nechápavě jsem zvedla obočí. "Dante" odpověděla jsem. "Aha" řekl jenom a vyšel z pokoje. "Proč jsi se ptal?" zajímalo mě. "Jen tak" vyhnul se odpovědi. "Trene, ty se nikdy neptáš jen tak" vyčetla jsem a zastavila se. Čekala jsem na odpověď. "Myslel jsem si, že ti je dal on, jen jsem se potřeboval ujistit" řekl mi jen polovinu toho, co jsem chtěla slyšet. "A proč teda ten výraz?" navedla jsem ho správným směrem odpovědi. Zhluboka se nadechl, než odpověděl: "Protože to udělal schválně. Věděl, že na tebe budu žárlit. Říkal, že mi vycvičí sebeovládání" Chvíli mi trvalo, než mi došel význam jeho odpovědi. "A proč bys měl žárlit?" ptala jsem se. "Copak jsi se neviděla?" zeptal se mě nešťastně. Neměl rád, když jsem z něj tímhle způsobem dolovala odpovědi.
   Samozřejmě jsem se v nich viděla. Ale původně mi na nich nepřišlo nic špatného. Takové jsem nosila do tanečních i u nás. Byly to krátké černé šaty, s mírně nabíranou sukní, živůtek byl udělaný na způsob korzetu. Pravda, že to bylo trochu přehnané, zvětšovalo mi to prsa minimálně o jedno číslo. Když jsem nad tím tak přemýšlela a znovu si všimla svého hlubokého výstřihu, došlo mi, jak to Tren myslel. "Aha" pronesla jsem a vyrazila ke stájím.
   Tren mě v tichosti následoval, asi se snažil zadusit v sobě svojí žárlivost. Nechala jsem ho, ať se s tím popere sám. Ozvala se tupá rána. Prudce jsem se otočila, ještě jsem viděla, jak Tren obchází jeden z nosníků a drží se za čelo. "Nechtěl bys dávat pozor na cestu?" zeptala jsem se. "Jasně" zabručel, ale jinak to nekomentoval.
  
*****
Stála jsem na parketu vedle mladého kluka a poslouchala učitele tance. Po očku jsem sledovala i Trena, který seděl na židli naproti nám. Vypadal docela uvolněně, ale nechtělo se mi věřit, že se úplně ovládá. Otočila jsem svou pozornost zpět k učiteli. Chodila jsem do tanečních, takže jsem ty tance tak nějak uměla, stačilo je jen znovu oprášit. Zato kluk vedle mě se plně soustředil.
   Začali jsme tanci, které jsem si pamatovala. Waltzem a Chachou. Byli to celkem lehké tance, ale ten kluk byl vážně dřevo. Neustále mi šlapal na nohy a pletl kroky. Pak jsme se učili tanec, který jsem ani já neznala. Foxtrot. Učil nás kroky nejdřív samostatně. Nevypadalo to nijak složitě. Začít pravou, dva kroky dopředu a jeden doprava, přenést váhu na druhou nohu, abych mohla pravou jít dva kroky dozadu a opět doprava. Docela jsem to chápala. Ten vedle na tom byl ale hůř. Vůbec mu to nešlo a motal to, nechápal, že on jde doleva a já doprava.
   Problém nastal, když jsme to měli dělat oba najednou. Foxtrot vyžadoval těsné držení. Ten kluk mi neustále civěl do výstřihu a cosi v jeho kalhotách mě šťouchalo do boku. Podle Trenova křečovitého výrazu mi došlo, že ani jeho myšlenky nejsou nijak nevinné.
   Při tanci jsem utrpěla hned několik pádů. Nedokázal mě správně vést, neustále se mi motal pod nohy, nebo mi je omylem podkopával. A pořád se na mě usmíval. Hned několikrát jsem si všimla, že má Tren ruce zaťaté do pěsti a jen drobnosti chyběly, aby nevystartoval.
   "Dost" zastavil nás čitel. "Ty si jdi sednout. Anthony ty pojď sem. Budeš tancovat s ní. Kroky umí, potřebuje jen někoho, kdo jí bude vést" vydal učitel rozkazy a dovedl toho kluka k židlím a něco mu začal vysvětlovat. Tren byl okamžitě u mě. "Má štěstí, ještě chvilku a uškrtil bych ho" zašeptal. "Na co myslel?" zajímalo mě. "Nechtěj to vědět. I když to asi uhodneš" procedil skrz zuby. "Jo, něco mě dloubalo do boku" pronesla jsem znechuceně a hodila jeden otrávený pohled směrem k tomu klukovi. Ten se usmál ještě úlisněji než předtím a poslal mi vzdušný polibek. Tren se napjal, ale já ho hned chytla do tanečního držení. "Chovej se slušně" šeptla jsem mu. Jednou se zhluboka nadechl a pak si mě něžně přitiskl k sobě, samozřejmě přesně podle etikety.
   Učitel pustil hudbu, Tren počkal pár taktů a pak mi předvedl výstavní foxtrot. S ním mi to šlo. Nejenže jsem se v jeho náruči cítila mnohem uvolněněji, ale on perfektně vedl a nemotal se mi pod nohy. Přesně věděl, kdy má uhnout, abych ho nešlápla a svoje kroky přizpůsoboval mým, aby nešlápl on mě. Takhle jsem si taneční hodinu opravdu užila.
   Ze začátku ještě Trena střídal ten kluk na různé tance, ale nakonec to učitel vzdal a posadil ho se slovy: "Akorát jí pleteš. Ona ty kroky umí, ale nemůže tančit, když se jí tam motáš". Takže jsem s Trenem tančila až dokonce. Je mnohem lepší, když se vám partner dívá do očí a když vás něco nešťouchá pokaždé, když se navzájem dotknete.
   Učitel ukončil hodinu a příští naplánoval za týden, měl teď nabitý program. Blížil se nějaký ples a všichni posílali svoje ratolesti učit se tančit. Ráda jsem odtamtud odešla. "Pojď, ať jsme brzo u tebe na pokoji" povzdechl si Tren, vyhodil mě do sedla a pobídl Dafiné k pohybu.    
  

růže msty

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Problémista

Otrokyně

Velitelova manželka